Poručníkem jeho dětí stal se Zdeněk I. Kostka z Postupic, syn Vilémův, po jehož boku Pardus pro Jiřího bojoval. Na tohoto převedl Jan Pardus z Vratu všecko zboží panství podlažického a Boží Dům (Nové Hrady), jež udrželo se v rodě Kostků z Postupic až do r.1542.
Panství to bylo mu r.1458 od Jiřího z Poděbrad za platné služby, jež mu při volbě jeho za krále prokázal, a za půjčku 1000 kop grošů, t.j. jistinu odpovídající platu komornímu, jenž se z kláštera dával, na tak dlouho zapsáno, dokud by mu peníze nebyly vyplaceny, a nad to byl rod jeho vřaděn ve stav panský. V držení panství byl Zdeněk Kostka z Postupic 1458-1468.
Zdeněk Kostka z Postupic požíval mezi českými pány všeobecné vážnosti. On byl také jedním z vyslanců k Bedřichovi, aby vydal Ladislava.
R. 1458 odměněn byl od Jiřího z Poděbrad hodností nejvyššího mincmistra království, 1467 jmenován i nejvyšším purkrabím.
Svým náboženským smýšlením byl přívržencem kalicha a nepřítelem Českých Bratří. Ve Skutči mučil několik bratří za to, že nechtěli uznati, že je Kristus v obětí poslední večeře skutečně vtělen.
1465 vedl spor o podací kostela sv. Jakuba, kterýž druhdy patřil k panství podlažickému, než později přešel na Jana Horynu z Honvic i se Strádovem. Po nálezu soudu dvorského zůstalo probošství u sv. Jakuba dědicům pana Horyny, neboť soud odročil spor do rozhodnutí soudu duchovního, kterého ovšem v tehdejších bouřlivých dobách nebylo.
Zdeněk zemřel v r. 1468 v boji proti Uhrům u vesnice Zvole na Moravě blíže Štenberka.