Ze zprávy na výroční schůzi 23.5.2005:
K dnešnímu dni máme 58 členů, z toho 38 žen a 20 mužů. Z našich řad v tomto období odešli tam, odkud není návratu, členové Jaromír Bakeš, Miloslav Fílek, Stanislav Řezáč. Čest jejich památce! Do Horky se přistěhovali manželé Nejtkovi, do klubu se přihlásila paní Věra Nejtková, rozená Bakešová.
Rada klubu se sešla šestkrát, o jednání i o účasti členů rady klubu máte oznámení v každém čísle Zpravodaje.
Pokračuje se ve vydávání Zpravodaje. Od prvního čísla v květnu 2001 už dostal každý zakládající člen do dnešního dne 27 čísel. V letošním roce je Zpravodaj o 4 stránky přílohy bohatší. Potěšitelné je, že náš Zpravodaj putuje i do zahraničí. A nejen do zahraničí, i v tuzemsku, například v Svídnici, si příbuzní našich členů pročtou Zpravodaj i přílohu důkladněji než horečtí. Zpravodaj dostávají i Městská muzea v Chrasti a Chrudimi, Státní oblastní archivy v Chrudimi a Zámrsku.
Pravidelné pondělní schůzky, nazývané kavárničky, už se staly tradicí. Kromě všeobecné výměny informací,co je nového v domácnostech, jsme si povídali o zemích Evropské unie, promítli si video z výletů do porcelánky v Dubí a do Nového Města, Dobrušky, Dobrošova a Náchoda., Českého ráje, ze stavby nového železničního přejezdu. Besedovali jsme s paní Korbelovou o dovolené na ostrově Korfu v Řecku, povídali si o horeckých rodech Zlesákových, Malinských, Řehákových, Andrových, Mazánkových, Panýrových, Řezáčových a Neuhäuslových. Zajímavá byla beseda s manželi Burgerovými o alternativní medicíně. Mezinárodní den žen nám vyšel na pondělí a byl i s tanečkem. Před Velikonocemi nás paní Skopová učila malovat velikonoční vajíčka, již po čtvrté jsme omlazovali naše seniorky pomlázkou. . Čtyřikrát nás navštívila paní Čečetková s kosmetikou.
V říjnu a dubnu jsme se mohli seznámit s novými knihami, zapůjčenými z Městské knihovny v Chrudimi.
Mimo pondělky jsme měli i další akce:
Sbírku ošacení pro Český Červený kříž jsme uskutečnili dvakrát a to 20.září a 21.března. Na základě krátké zprávy v novinách jsme měli i přespolní přispěvovatele. Všem, kteří se podíleli na obou sbírkách i odvozu do Chrudimě patří upřímné poděkování. V říjnu to byl Mezinárodní den seniorů s tanečkem. V prosinci jsme měli Vánoční výstavu spojenou s výstavou dětských kreseb a rozloučení s rokem 2004. Také se upravoval pomník z I.světové války. Na úpravě okrasných keřů a odplevelení se podíleli Zdražilová, Jehlička Mirek, Dvořák Jiří.
Také jsme cestovali. V srpnu jsme byli autobusem v Rumcajsově kraji. Navštívili jsme pohádkové město Jičín, vystoupali na Valdickou bránu, odkud byl krásný výhled do okolí, navštívili jsme také Rumcajsovu ševcovnu. Potom jsme odjeli do Prachovských skal a prošli malý okruh se dvěma vyhlídkami a potom se přesunuli se na skalní hrad Pařez. Pak jsme se stavili v Sobotce na oběd v restauraci Poštovní dvůr a prohlédli si zajímavý zámeček Humprecht a kromě prohlídky exponátů si vyzkoušeli nádhernou akustiku sálu. Po prohlídce jsme se přesunuli do Turnova a prohlédli si centrum města a Muzeum Českého ráje s jeho nevšední sbírkou polodrahokamů a výrobků z nich. Cestu jsme zakončili bez nálezu polodrahokamů na Kozákově tradičním pohárem. Druhý autobusový výlet byl na Český Šternberk, kde jsme se při prohlídce sbírek potkali s majitelem hradu a zámku panem Šternberkem. Pokračovali jsme do Příbrami na oběd a krátkou prohlídku centra města a cestu zakončili prohlídkou poutního místa Svatá Hora. Za velmi poutavý výklad jsme pak pana průvodce svezli do Prahy. Na tento zájezd nám zůstaly krásné vzpomínky.Vzhledem k tomu, že autobus nebyl plně vytížen a dost se doplácelo, je organizace dalších autobusových zájezdů ve hvězdách. To se týká prázdninového plánovaného výletu za hranice všedních dnů. Dvacet členů má o zájezdy trvalý zájem, ale co ostatní ? První rok jsme měli tři plně obsazené zájezdy, byly do blízkého okolí a náklady nebyly vysoké, bylo nás také o dvacet víc. Jak se okruh cestování zvětšoval a náklady stoupaly, už to bylo horší .Čekáme vaše návrhy na řešení do budoucna. Bylo by škoda s tímto způsobem cestování skončit, pro členy se sníženou pohyblivostí nejsou dlouhé pěší přesuny po cestě vlakem jistě nejvhodnější způsob rekonvalescence. A na mnoho míst se vlakem vůbec nedostanete. V republice máme ještě 2000 míst, která by stála za shlédnutí. Tak dumejte. Sedět za pecí moc psychice naší generace nepomůže.
Menší skupinky si organizují výlety vlakem, nebo pěšky do okolí. Hezké vzpomínky jsou ze zimního pochodu údolím Doubravky, nebo z procházky od Mezihoří k Vaně na Žejbru. Hezká vzpomínka je i z návštěvy Prahy, kde jsme byli v ZOO Troja i na Vyšehradě.
Žijeme kulturně. Předplatné do Východočeského divadla má devět členů. Dopravu si zajišťujeme vlastními auty. Patnáct členů je stálými návštěvníky Obecní knihovny v Horce, nejpilnější čtenářkou je paní Bezdičková.
Reprezentační ples seniorů v Chrudimi se letos obešel bez nás. Loňská zkušenost s výběrem melodií a hlasitostí odradila od účasti.
Časopis Generace, který nahradil dřívější časopis Senior, má dost zajímavých informací, ale zatím si ho půjčuje málo členů.
Májovou veselici máme ještě v živé paměti. Díky osobnímu zvaní se nám podařilo prodat předem tolik vstupenek, abychom pokryli předpokládané náklady. Tímto děkuji Janě a Pepovi Moudrým, Mirkovi Jehličkovi, Mařenkám Krausové, Nepivodové a Zdražilové za jejich pomoc v předprodeji vstupenek a získání sponzorů. Vlastní průběh veselice se líbil, tentokrát všichni kuřáci respektovali naší prosbu o nekouření a tak jsme v sále měli čistý vzduch a příjemné prostředí.